Nakládaná pečená rajčata

Když jsem minulý týden dostala od mamky plnou tašku čerstvých rajčat ze zahrádky, hned jsem věděla, co s nimi udělám. Každoročně mě pečenýma rajčatama naloženýma v oleji zásobuje babička, vždycky jsem je ale chtěla zkusit vyrobit i sama. A tak nastala má chvíle.

Na nakládaná rajčata stačí doma mít:

– rajčata (na jednu skleničku o objemu 500 ml asi 1 kg)

– česnek

– čerstvý tymián

– dobrý olej

– sůl

+ čisté, vyvařené skleničky

Rajčata omyjeme, přepůlíme, vyskládáme na plech a pečeme v troubě rozehřáté na 180 °C asi 40–45 minut. Když vychladnou, posolíme je a vždy jednu půlku poklademe tymiánem a trochou rozmačkaného česneku. Půlky složíme k sobě a takto připravená rajčata naskládáme do skleniček a zalijeme olejem, můžeme přidat i zbytek česneku a tymiánu. Uchováváme v lednici.

Nakládaná rajčata se dají přidat do těstovin nebo třeba do kuskusu, úplně nejlepší jsou ale jen tak, na krajíci dobrýho chleba s žervé nebo lučinou. To je pak opravdový blaho.

Dobrou chuť!

Domácí oříšková pomazánka

Jsem člověk, který i ty nejjednodušší věci zvládne odkládat do nekonečna. Důkazem budiž i tahle domácí "nutella", na kterou se chystám už asi půl roku. Minulý víkend jsem se ale konečně odhodlala a navzdory strachu o můj starý mixér se pustila do práce. Pomazánka je hotová asi tak za deset minut a na palačinkách chutná božsky, dost dobře se ale dá konzumovat i úplně samotná lžičkou přímo ze skleničky.

Na domácí oříškovou pomazánku potřebujete:

– 1 hrnek lískových oříšků

– 1/2 hrnku javorového sirupu

– 3 vrchovaté lžíce kakaa

– vlažná voda na rozředění

Rozehřejeme si troubu na 200 °C a oříšky necháme asi 10 minut pražit (kontrolujeme, aby se nespálily), pak necháme vychladnout. Vychladlé oříšky rozmixujeme – kdo má výkonný mixér, podaří se mu udělat oříškové máslo, já měla spíš takovou hrubší hmotu. Následně přidáme javorový sirup a kakao a dál mixujeme, podle potřeby přidáme vodu. Množství sirupu i kakaa je orientační, já jsem mixovala a ochutnávala tak dlouho, než jsem získala pastu optimální chuti i konzistence. Pomazánku skladujeme ve skleničce v lednici, vydržet by prý měla zhruba měsíc. 

Dobrou chuť!

Ořechová granola

Konečně je tady pravej podzim a já mám zase chuť nejen jíst, ale především vařit, péct a nakládat, zkrátka se hřát v teple kuchyně. O víkendu jsem se snažila splnit spoustu restů a pro radost jsem si nachystala pořádnou dávku granoly, protože z té staré už mi zbývalo jen pár drobků na dně sklenice. Inspirovala jsem se receptem z blogu Veganotic a upravila ho podle aktuálního stavu našich zásob. 

S bílým jogurtem a ovocem ideální snídaně/svačina, ale především neskutečná dobrota!

Na plnou sklenici granoly je potřeba:

– 500 g ovesných vloček

– 2 hrnky ořechů (mandle, lískáče, para ořechy, pekany, vlašáky, pistácie, zkrátka co máte doma a co máte rádi)

– 1/3 hrnku slunečnicových semínek

– 1/2 hrnku agáve sirupu (může být i javorový, rýžový...)

– 3 lžíce kokosového oleje

– lžička skořice

– lžička koření do perníku

– špetka muškátového oříšku

– špetka soli

Rozehřejeme si troubu na 170 °C. Ořechy nahrubo nasekáme nebo rozmixujeme a nasypeme do mísy. Přidáme vločky, koření a sůl a promícháme. V hrnku smícháme rozpuštěný olej se sirupem, přilijeme do mísy a znova promícháme, aby se všechny vločky i ořechy obalily. 

Směs rovnoměrně rozprostřeme na dva plechy vyložené papírem na pečení a pečeme 25-30 minut. Občas do trouby koukneme a směs prohrábneme, aby se nepřipalovala. 

Vychladlou granolu přesypeme do uzavíratelné nádoby, kde vydrží i několik měsíců. 

Někdo (vlastně možná většina lidí) do granoly po upečení přidává ještě sušené ovoce, to já ale nedělám, přijde mi, že bez něj zůstane déle čerstvá. 

Dobrou chuť!

Medvědí česnek v pivním těstíčku

Dnes další recept z jarní série s medvědím česnekem, tentokrát v méně zdravé, ale neméně chutné verzi v pivním těstíčku.

Budete potřebovat:

– svazek medvědího česneku

– 1 vejce

– 150 ml světlého piva

– 1/2 lžičky prášku do pečiva

– 150 g hladké mouky

– sůl

– olej na smažení

a něco málo navíc na dip:

– 1 kelímek bílého jogurtu

– šťávu z 1 citronu

– olivový olej

– sůl

– pepř

Nejprve si přichystáme jednoduchý dip – smícháme jogurt s citronovou šťávou, zakápneme olivovým olejem, osolíme a opepříme (můžeme podle chuti například přidat i nasekané bylinky nebo třeba chilli papričku) a dáme vychladit. 

Listy medvědího česneku opláchneme a dobře osušíme. Smícháme vejce s pivem a postupně přisypáváme mouku s kypřicím práškem, dokud nezískáme těsto o trochu hustší než třeba na palačinky, osolíme a necháme chvíli odstát. 

Listy namáčíme v těstíčku a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova. 

Přendáme na papírovou utěrku, abychom odsáli přebytečný tuk a ještě horké podáváme s jogurtovým dipem.

Dobrou chuť!

P.S.: Některé moje recepty teď naleznete i na webu organizace Zachraň jídlo, která podporuje boj proti plýtvání jídlem.

Bramborové noky s medvědím česnekem

Zima je snad nadobro pryč a začíná moje oblíbené období – období medvědího česneku. Loni jsem pikantní zelené lístky využila hlavně na pesto, letos je přidávám, kam to jde. A třeba do bramborových noků pasuje medvědí česnek dokonale! 

Na čtyři přílohové nebo dvě „regulérní“ porce je potřeba:

– 500 g brambor

– půl svazku medvědího česneku

– 1 vejce

– 4 lžíce másla

– 100 g hladké mouky

– sůl

– pepř

– muškátový oříšek

+ hladkou mouku na obalování a máslo nebo olej na opékání

Brambory uvaříme ve slupce doměkka a necháme vychladnout. Nastrouháme je na jemném struhadle, přidáme vejce, rozpuštěné máslo a promícháme. Postupně přidáváme mouku (množství je spíše orientační, záleží na typu a stáří brambor), dokud nezískáme pružné těsto – nemělo by se lepit ke stěnám misky. 

Z těsta tvarujeme menší nočky, které zlehka obalíme v mouce. Na pánvi rozehřejeme máslo nebo olej a noky opékáme po obou stranách dozlatova. 

Podáváme zlehka polité rozpuštěným máslem a posypané parmazánem nebo podobným sýrem.

Tip: Noky můžeme podávat také jako originální přílohu k masu nebo omáčkám.

Dobrou chuť!

Francouzský toast z mazance

Je po Velikonocích, což znamená, že začíná období vajíček na sto způsobů a kulinářských experimentů na téma "co dům dal". Pokud vám doma zbyl mazanec a už vám leze i ušima, dejte mu poslední šanci – v podobě francouzského toastu. Udělejte si ho třeba k snídani a uvidíte, že den bude hned příjemnější.

Na 1 porci stačí doma mít:

– 1–2 plátky mazance

– 1 vejce

– mléko

– máslo (ideálně přepuštěné – ghí –, které se nebude tolik připalovat)

– moučkový cukr

Vejce rozšleháme a podle potřeby rozředíme mlékem. Mazanec z obou stran obalíme (klidně ho můžeme nechat ve směsi chvíli ležet, ať dobře nasákne) a opečeme na másle dozlatova. Přendáme na talíř, pocukrujeme a ještě horký podáváme.

Tip: Vzpomeňte si na tenhle recept i o Vánocích, s vánočkou totiž funguje stejně dobře.

Dobrou chuť!

Tarta de Santiago

Tuhle tradiční španělskou dobrotu jsem ochutnala před pěti lety, když jsme se s kamarádkou vydaly na Svatojakubskou pouť. Mandlový koláč s charakteristickým křížem na povrchu pro nás byl jednou z odměn po devítidenním putování galicijskou krajinou. Nedávno jsem si na něj vzpomněla, začala googlit a zjistila, že tenhle koláč zároveň patří mezi klasické velikonoční pokrmy. A tak jsem dlouho neotálela a vzpomínka na naše španělské dobrodružství je tady!

Na koláč je potřeba: 

– 250 g mandlové moučky

– 3/4 hrnku (asi 200 g) třtinového cukru 

– 5 vajec

– lžička skořice

– špetka soli

– kůra z jednoho bio citronu

– máslo a hrubá mouka na vysypání formy

Vejce rozklepneme, oddělíme bílky od žloutků, k bílkům přidáme špetku soli a vyšleháme z nich tuhý sníh. Žloutky smícháme s cukrem a vyšleháme do pěny. Přidáme mandlovou moučku, skořici a citronovou kůru a promícháme. Na závěr zlehka vmícháme bílkový sníh.

Těsto přelijeme do vymazané a vysypané formy a pečeme v troubě vyhřáté na 160 °C zhruba 50 minut dozlatova.

Koláč necháme zcela vychladnout, poprášíme moučkovým cukrem a podáváme.

Recept (upravený) i šablonu jsem našla na bezva blogu kublanka.cz.

Dobrou chuť!

Zelený ledový čaj s jahodami a bazalkou

Přes léto jsem vyrábění, vaření a tím pádem i blogování tak trochu pověsila na hřebík. Proč taky sedět u počítače, když je venku tak krásně. Naštěstí jsem zvládala alespoň občas něco vyfotit, takže se s vámi můžu podělit o recept na ledový čaj, který je do letních pařáků ideální.

Na litr čaje je potřeba:

– litr vody (nečekaně)

– 3 sáčky dobrého zeleného čaje

– 2 hrsti čerstvých jahod

– hrst čerstvé bazalky

– cukr podle chuti

– led 

Podle návodu uvaříme čaj a necháme ho trochu zchladnout, cca 10 minut bude stačit. Jahody nakrájejíme na čtvrtky, bazalku nasekáme nahrubo, vše přidáme do čajové lázně a necháme pořádně vychladit.

Studený čaj podle chuti dosladíme (já přidala asi dvě lžíce třtinového cukru), přelijeme do sklenic s ledem a podáváme.

Tip: Jahody se v čaji trochu "vymáchají" a tím ztratí takřka veškerou svou chuť, před podáváním tak můžeme do sklenic naházet pár čerstvých kousků.

Dobrou chuť!

Grilovaný hermelín se sušenými rajčaty a olivami

Tenhle hermelín jsem ochutnala už loni na jedný z grilovaček a byl famózní. A protože se nejednalo o klasickýho supermarketovýho drobka, ale o XXL verzi, najedli jsme se z něj skoro všichni. Takže když se nám v lednici ubytoval stejnej půlkilovej macek, bylo o jeho osudu rozhodnuto raz dva.

Na grilovaný sýr (o váze 500 g) je potřeba:

– hermelín, camembert, brie nebo jiný sýr tohohle typu

– 8 sušených rajčat

– 12 oliv

– snítka tymiánu nebo jiné bylinky

– chilli paprička dle chuti (nemusí být)

Hermelín podélně rozkrojíme a obě poloviny vydlabeme. Všechny ostatní suroviny nasekáme a smícháme se sýrem. Pak hermelín směsí naplníme, půlky přiklopíme na sebe a dobře zabalíme do alobalu. Pečeme cca 10–15 minut v troubě pod grilem na 200 °C nebo, pokud dovolí počasí, normálně venku na grilu. Podáváme s bagetou a zeleninovým salátem.

Sýr bohatě vystačil na večeři pro celý byt, jenž v současné době čítá čtyři podnájemníky.

Dobrou chuť!

Nakládaný hermelín s pestem z medvědího česneku

Jak řekla, tak udělala. V článku o pestu jsem vás lákala na nakládaný hermelín. A protože se povedl, přidávám i slíbený recepis. 

 

Na dvě porce si připravte:

– 2 hermelíny

– 1 cibuli

– 1 lžíci pesta z medvědího česneku (KLIK)

– 2 lžíce vlašských ořechů

– slunečnicový olej

Hermelíny prokrojíme napůl a vydlabeme (jak moc dobře to půjde, bude záviset na vyzrálosti sýru). Ořechy rozsekáme nebo rozmixujeme a smícháme s pestem a hermelínem. Pokud to nepůjde moc dobře, šoupneme směs na pár vteřin do mikrovlnky, aby sýr povolil. Všechny čtyři poloviny naplníme a hermelíny znovu složíme. Cibuli nakrájejíme na tenčí kolečka a vyložíme jimi spodek sklenice, vložíme první hermelín, zakryjeme cibulí, přidáme druhý hermelín a opět poklademe cibulí. Zalijeme až po okraj olejem, zavřeme a necháme asi týden v lednici. 

Hromada cibule, čerstvý chleba a pivo jsou povinnou součástí degustace.

Trochu jsem se bála, že se pesto ještě víc rozleží a pro svou pálivost nebude k pozření, opak však byl pravdou, všechno k sobě pasovalo, jak mělo, a žádná chuť nepřebíjela ty ostatní.

Dobrou chuť!

Pesto z medvědího česneku

Medvědí česnek získává v posledních letech na popularitě stejně jako rebarbora nebo červená řepa. Ještě aby ne, je jednou z prvních rostlinek, které s příchodem jara vystrčí lístky ze země.

Právě teď je sezóna medvědího česneku v plném proudu a dá se na něj narazit na každém kroku. V přírodě se mu daří hlavně v listnatých lesích, na zahrádkách pod ovocnými stromy nebo v parcích s půdou bohatou na živiny. Kdo nemá čas nebo možnost vydat se na lov do terénu, může se po něm mrknout na farmářských trzích. Já kupuju tlusté svazky medvědího česneku za tři pětky v holešovické tržnici.

Medvědí česnek chutná báječně samotný, nakrájený na čerstvém chlebu s máslem nebo s žervé. Taky si z něj můžete vyrobit bylinkové máslo podle Markéty nebo třeba ultimátní extrazelenou jarní polévku podle Daniely. A nebo pesto podle mě.

Na pesto je potřeba: 

– svazek medvědího česneku (asi tři velké hrsti)

– 100–150 ml olivového oleje

– 100 g parmazánu nebo sýru Gran Moravia

– sůl

– pepř

– dle libosti vlašké ořechy, piniové ořechy, pistácie, slunečnicová semínka

Medvědí česnek propláchneme a přebereme. Listy i se stonky nahrubo nakrájíme a pomocí mixéru rozsekáme. Přidáme část oleje a sýra a dál mixujeme. 

Postupně přidáváme zbytek oleje a sýra, dokud pesto nezíská tu správnou konzistenci. Ochutíme solí a pepřem.

Pokud budeme pesto používat hned, přimícháme i hrst nasekaných ořechů nebo semínek. Budeme-li pesto skladovat delší dobu přidáme je vždy až těsně před podáváním. Rozemleté ořechy i semínka mají tendenci rychle žluknout a pesto proto vydrží déle čerstvé bez nich.

 

zdroj

Pesto se báječně hodí do těstovin, burgerů nebo jen tak na opečenou bagetu. Já jsem zbytek, který se mi nevešel do sklenic, naládovala do nakládaných hermelínů. Pokud tenhle experiment dopadne dobře, určitě se dočkáte receptu.

Tip: Pokud by bylo pesto moc ostré, lze ho "naředit" nějakým dalším zeleným lupením – bazalkou, petrželí nebo špenátem.

Dobrou chuť!  

Mrkvové šátečky s povidly

Co se týče sladkostí, na českou klasiku mě moc neužije, nemám totiž moc v lásce kynuté těsto, makovou náplň a drobenku. Na druhou stranu si jednou za čas s chutí dám povidla, a proto jsem se rozhodla najít nějakou alternativu k bramborovým taštičkám (ty jsem se snažila upatlat jenom jednou a málem to skončilo rituální sebevraždou; nakonec se vše obešlo bez újmy na zdraví a k obědu byly bramborové noky s povidlovým přelivem). 

Když jsem objevila tyhle šátečky z mrkvového těsta, byla jsem v ráji.

Na cca 30 kousků (já vyrobila šest větších srdcí a patnáct taštiček vykrojených skleničkou o průměru 8 cm) je potřeba:

– 300 g hladké celozrnné mouky

– 150 g změklého másla

– 2 lžíce bílého jogurtu

– 3 menší najemno nastrouhané mrkve (cca 180 g)

– sklenička švestkových povidel

– 1 vejce + 2 lžíce vody na potření

– moučkový cukr na obalení (já jsem vyrobila vlastní z třtinového)

Z másla, mouky, jogurtu a mrkve vypracujeme vláčné těsto, které se nelepí ani na stěny mísy, ani na ruce (pokud se lepí, je potřeba přidat ještě trochu mouky) a uložíme alespoň na hodinu do lednice.

Po vytažení z lednice ho vyválíme na cca 2–3 mm tenkou placku, z které pak pomocí skleničky/formičky vykrajujeme kolečka (nebo srdíčka). 

Naplníme povidly, přehneme napůl a okraje přimáčkeme vidličkou (v případě srdíček přikryjeme dalším srdíčkem a spojíme). Je lepší to s povidly nepřehánět, do malých šátečků stačí lžička, do větších srdíček maximálně dvě, jinak hrozí, že náplň v průběhu pečení vybublá ven.

Šátečky přendáme na plech, potřeme vajíčkem a pečeme v troubě rozehřáté na 200 °C asi 15–20 minut. Po vytažení z trouby je obalíme v moučkovém cukru.

Dobrou chuť!

Játrová paštika s tymiánem

Paštikám jsem nikdy nijak extra neholdovala (ani v dobách, kdy jsem ještě nečetla složení potravin, natož teď), když na ni ale jednou za čas dostanu chuť, dělám právě tuhle, z krůtích jater s tymiánem.

Hodí se nejen na mejdany nebo jen tak k vínu, může z ní být i super dárek pro všechny požitkáře ve vašem okolí.

Co je na ni potřeba:

– 500 g krůtích jater

– 3 lžíce balzamikového octa 

– 1 cibule

– 3 stroužky česneku

– 2 lžíce kaparů

– 2 dcl bílého vína

– smetana na vaření

– sůl

– pepř

– tymián

– olej 

– máslo

Játra očistíme, nakrájíme na větší kousky a na chvíli naložíme do balzamika. Mezitím si na lžíci oleje zpěníme najemno nakrájenou cibuli, přidáme nasekaný česnek, kapary a játra a zprudka orestujeme, aby se játra zatáhla a nevytekla z nich šťáva. Když trochu zhnědnou, přilijeme víno a necháme na středním plameni dusit, zabere to cca 10 minut, než se víno vypaří.

Celou směs necháme trochu zchladnout a pak dohladka rozmixujeme. Ochutíme solí, pepřem a tymiánem podle libosti. Pro zjemnění lze přidat trochu smetany.

Hotovou paštiku přendáme do sklenic, zalijeme tenkou vrstvou másla a necháme úplně vychladnout (pokud budeme konzumovat hned, můžeme krok s máslem přeskočit). 

 

Dobrou chuť!

 

Muffiny na tři způsoby

O víkendu se v Praze konala Žižkovská noc, což byla další příležitost, proč si pozvat mimopražské kamarády, popít a užít si trochu zábavy. Pro mě zábava začala už odpoledne, ještě před nástupem první kapely, mohla jsem totiž přichystat pohoštění. V tomhle případě to znamenalo jen upéct něco na snídani, dala jsem si proto záležet a upekla rovnou tři várky muffinů – mrkvové, borůvkové a banánové.

Základní těsto je u všech tří variant stejné. V původním receptu je množství všech ingrediencí dvojnásobné, muffiny jsou pak obrovské a jeden zasytí na hodně dlouho. Protože jsem pekla víc druhů, dělala jsem každý jen z poloviční dávky, aby mohli všichni ochutnat všechno.

Na jeden plech (12 menších muffinů) tedy stačí mít:

– 1 a 1/2 hrnku hladké mouky (dávám 1 hrnek celoznné a 1/2 hrnku bílé)
– 1/2 hrnku cukru

– 2 lžičky jedlé sody nebo prášku do pečiva

– 1/2 hrnku podmáslí, kefíru nebo mléka

– 1/4 hrnku oleje

– 1 vejce

Základní recept je primitivní. V jedné míse si smícháme suché ingredience a ve druhé mokré. Suchou směs pak přesypeme do mísy s mokrými surovinami a lehce promícháme (důležité je těsto nepřemíchat, jinak budou muffiny po upečení tuhé). Vzniklé těsto – mělo by být hustší a lepivé – plníme do košíčků a pečeme 15-20 minut na 180 °C. Obměňovat je můžeme podle libosti. Podle toho, jaké bonusové ingredience zvolíme, těsto buď ještě zahustíme trochou mouky nebo rozředíme vybranou tekutinou.

Mrkvové s citronovou polevou

Do mokré směsi přidáme dvě najemno nastrouhané mrkve a hrst slunečnicových semínek nebo ořechů. Citronovou polevu umícháme ze dvou lžic citronové šťávy a 100 g moučkového cukru, který postupně přisypáváme a zašleháváme do šťávy.

Tip: Polevu lze vyšlehat i ručním mixérem, zapněte je ale na nejnižší obrátky a teprve po chvíli zvyšte rychlost, ať nemáte polevu všude po kuchyni (nebo v notebooku jako já, o tom ale zase někdy příště).

Borůvkovo-kakaové s čokoládovou polevou

Do mokré směsi přidáme hrnek borůvek, do suché dvě polévkové lžíce kakaa. V tomto případě bude potřeba přidat o něco více tekutiny (pro někoho možná i trochu cukru). Na polevu stačí rozpustit cca 80 g hořké čokolády se lžící másla.

Tip: Pokud použijete borůvky mražené, vyndejte je z mrazáku včas, ať stihnou povolit, jinak těsto zbytečně ochladí a muffiny se pak pečou déle.

Banánové s čokoládou

Do mokré směsi přidáme dva středně velké, hodně vyzrálé banány a čokoládu nasekanou na kousky. 

Tip: Pokud doma zrovna nemáte tabulku oblíbené čokolády, můžete ztrestat a do těsta nalámat figurky, které vám doma zbyly ještě od Vánoc (nebo které se vám doma nahromadí za pár týdnů o Velikonocích).

A ještě rada na závěr: Nepřipravujte velké množství těsta naráz, umíchejte vždy jen jednu várku, naplňte formu, šoupněte muffiny do trouby a proces opakujte. Já mám dva stejně velké hrnky, jedním měřím suché ingredience, jedním mokré, během pečení tak jen opláchnu mísu od těsta a hned můžu začít znovu od začátku. Připravím si obě směsi a ty smíchám až po vytažení předchozí várky z trouby, tedy těsně před plněním košíčků. Když je druhá várka v troubě, stačí opět jen umýt misku od těsta, připravit si suchou a mokrou směs...a takhle se dá pokračovat až do zblbnutí.

Dobrou chuť!

Dýňový chlebíček s ořechy a čokoládou

Pokračování dýňového příběhu je tady.

foto 1, foto 2

Na jednu chlebíčkovou formu je potřeba:

– 1 hrnek nahrubo nastrouhané dýně

– 1 hrnek celozrnné hladké mouky

– 1/2 hrnku hladké bílé mouky

– 1/2 hrnku třtinového cukru

– 1/4 hrnku oleje

– 1 malý jogurt (125 ml)

– 1/2 hrnku vlašských ořechů

– 1/2 lžičky prášku do pečiva

– 1/2 lžičky jedlé sody

– hořká čokoláda      

Postup už je tak nějak klasický. V míse č. 1 smícháme suché suroviny: mouky, cukr, prášek do pečiva a sodu. V míse č. 2 smícháme mokré suroviny: olej, jogurt a dýni. Postupně do mísy č. 1 sypeme obsah mísy č. 2. 

Nakonec přidáme nasekané ořechy a čokoládu a pečeme zhruba hodinu v troubě rozpálené na 180 °C. 

 Zjistila jsem, že je opravdu možná lepší nahradit alespoň malou část celozrnné mouky bílou, buchta je pak nadýchanější a nevytvoří se v ní – ani po vychladnutí – brousek.

Dobrou chuť! 

Dýňová polévka s chilli a koriandrem

Podzim je obdobím, kdy se na nás ze všech časopisů, televizních pořadů o vaření i blogů dýňové recepty jen sypou. Pro někoho je to už nuda, já mám ale tyhle stereotypy ráda, a poslední roky je pro mě podzim bez dýně jako prosinec bez adventního kalendáře – prostě tak nějak neúplnej.

A navíc jsem dostala od kamarádky obří kus dýně, který je potřeba nějak zpracovat (dýňový chlebíček již brzy zde!), a od babičky svazek domácích chilli papriček, které je zkrátka škoda nevyužít.

Pro čtyři osoby bude stačit:

– asi 1 kg dýně

– 3 nebo 4 stroužky česneku

– 2 menší cibule (já dala červenou, ale záleží na preferencích a obsahu špajzu)

– 2 chilli papričky

– čerstvý koriandr

– 1 l zeleninového vývaru

– sůl, pepř, muškátový oříšek

+ volitelně trocha kokosového mléka nebo krému

Dýni nakrájenou na větší kousky, cibuli na měsíčky a česnek vcelku jsem osolíme, zastříkneme olivovým olejem a upečeme doměkka, v troubě rozpálené na 200 °C to trvá asi 15 minut.

Ve větším hrnci na troše oleje krátce opečeme jednu chilli papričku nasekanou nadrobno, po chvíli přidáme dýni, cibuli i česnek a společně ještě restujeme. Pak zalijeme vývarem a povaříme, což zabere asi dalších 10 až 15 minut.

Všechnu zeleninu rozmixujeme tyčovým mixérem dohladka, ochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem. 

Servírujeme posypané čerstvým koriandrem a nasekanou chilli papričkou. Fajnšmekři mohou přidat ještě trochu kokosového mléka, které polévku zjemní a udělají z ní přímo nadpozemskou záležitost.

Dobrou chuť!

          

Makové muffiny s rybízem

Uff, tak léto pomalu končí.Sázavu jsme sjeli, festivaly jsme protančili a prozpívali, na chalupě jsme si odpočinuli, houby jsme nasbírali, na svatbě jsme se poveselili. A teď už zase hlavně práce a za chvíli i škola. Nu, aspoň bude víc času na blog, který jsem teď zanedbávala ještě víc než před prázdninami.

Na rozjezd jsem vyhrabala jeden letní recept na muffiny, kterými jsem několikrát nakrmila rodinu i kamarády, a zklikvidovala díky nim část rybízu, kterého letos byla zase hromada.

Na 16 velkých muffinů (nebo na dortovou formu; na 12 klasických by mohla stačit poloviční dávka):

– 2 hrnky hladké celozrnné mouky

– 1 hrnek máku

– 3/4 hrnku třtinového cukru

– 1 lžička prášku do pečiva

– 1 lžička jedlé sody

– 1 jogurt (150 ml), případně ještě trochu mléka na rozředění

– 1/2 hrnku oleje

– 2 vejce

– asi 400–500 g rybízu nebo jiného ovoce

 

V jedné míse smícháme všechny suché ingredience kromě máku. Ve druhé míse vyšleháme olej s vejci a jogurtem. Přidáme suchou směs, mák a umícháme hladké těsto, kterým pak plníme jednotlivé košíčky.

Pečeme při 180 °C asi 20 minut.

Protože moje forma na muffiny odešla do věčných lovišť (a forma se mi nechtěla vymazávat), vzala jsem zavděk nízkými širokými košíčky z IKEA. V nich se, ač jsem je dávala po dvou, bohužel těsto moc dobře neudrželo, proto z toho nakonec vznikly trochu zprzněný placko-muffiny, na chuti jim to ale naštěstí neubralo.

Dobrou chuť!

Rybízovo-borůvkový koláč s drobenkou

Vedle, piva, vína, koprovky, rizota a oliv (a postupného přesunu od zelených k černým) je drobenka další věcí, které s přibývajícím věkem přicházím na chuť. Ne že bych hned začala na všechno sypat drobenku po kýblech, už ji ale neobírám z koláčů, naopak jsem teď jeden drobenkový sama upekla. A byl výborný (už jsem říkala, že skromnost je jedna z mých nejsilnějších stránek?).

Na jednoho takového krasavce (forma o průměru 28 cm) bude potřeba:

– 250 g hladké špaldové mouky

– 125 g moučkového třtinového cukru

– 125 g másla

– 1 vejce

– asi 600 g ovoce

+ mouka, cukr a máslo na drobenku

Rozehřejeme si troubu na 180 °C. 

Smícháme mouku s cukrem, přidáme vejce a povolené, na kousky nakrájené máslo. Vytvoříme hladké, pružné těsto a dáme na chvíli odležet.

Ovoce - použila jsem směs červeného a bílého rybízu a borůvek - omyjeme a zbavíme stopek/lístků/brouků.

Těsto vtlačíme do vymazané a vysypané formy a po obvodu vytvoříme zhruba dva centimetry vysoké okraje. osobně mám radši méně těsta a dělám tenkou vrstvu, záleží však na vkusu strávníků.

Celou plochu těsta hustě propícháme vidličkou a posypeme ovocem a drobenkou. 

U drobenky není množství ingrediencí, všeho jsem dávala od oka, než jsem dosáhla te správné drobivé konzistence.

 Pečeme 30 minut, dokud není povrch zlatavý a už od pohledu křupavý.

V ideálním případě je vhodné počkat, až koláč vychladne a náplň trochu ztuhne, je to ale boj. Talířek s vidličkou to když tak jistí.

Dobrou chuť!

Ořechovka

Je tu konec června a s ním taky ideální čas na přípravu ořechovky. Recept mám od kamarádky, která ho má od svého tatínka, který podle něj "vaří" už spoustu let, takže úspěch zaručen. O tom, že je to vážně lahoda, svědčí i fakt, že po loňském testovacím půllitru jsem letos naložila rovnou tři litry. 

zdroj

Ořechovce se také přezdívá svatojánský likér, protože v dobách dávno minulých se nezralé ořechy trhaly právě v noci na svatého Jana. Tou dobou ještě ořechy nemají zformovanou skořápku a nevyvinutá jádra. 

Jak jsem se od chytrého strýčka Googla dozvěděla, decka tohohle ořechového likéru denně zlepšuje trávení a podporuje činnost jater.

Na přípravu jedné dávky (1,5 litru vodky) je potřeba:

– 1,5 l vodky

– 20 zelených ořechů

– 10 g celé skořice

– 10 ks hřebíčku

– 130 g cukru (já používám tmavý)

+ velká sklenice (ideálně pětilitrovka od okurek)

Ořechy omyjeme, osušíme, nakrájíme na čtvrtky, vložíme do pečlivě vymyté a vysušené sklenice, přidáme skořici a hřebíček a zalijeme vodkou. Hrdlo sklenice překryjeme mikrotenovým sáčkem a zagumičkujeme. Sklenici pak postavíme na slunečné místo a necháme čtyři týdny odpočívat.Vodka bude postupně měnit barvu od zelené přes hnědou až po skoro černou.

Po čtyřech týdnech nálev scedíme, přimícháme cukr a necháme další dva týdny odpočívat.

Pak už jen stačí slít do lahví a je hotovo. 

zdroj

Tak na zdraví!

Bezová šťáva

Nápad udělat bezovou šťávu přišel jako blesk z čistého nebe. Kupovanou šťávu jsem pila asi tak pětkrát v životě a nikdy mi moc nechutnala. Možná i proto jsem byla vůči výrobě čehokoliv podobného dosud poněkud skeptická. Ale přišlo jaro, sluníčko, teplo, všechno kvete a ten bez všude tak krásně voní... I proto vydali jsme se minulou neděli na vycházku, a za dvě hodiny jsme se vraceli s plnou náručí (= taškou) bezových květů.

Ještě před přípravou sirupu jsem zajela do IKEA pro lahve, abych vůbec měla v čem sirup skladovat. Když jsem procházela oddělením kancelářských potřeb, došlo mi, že na bytě nemáme žádnou velkou nádobu, ve které by se mohly květy louhovat. Můj zrak spočinul na odpadkových koších. To asi ne... Ale což, nikomu to přeci vyprávět nebudu.

(Vědí o tom už všichni.)

Na zhruba 3,5 litru sirupu je potřeba:

– cca 50 květů (záleží na velikosti, těch hodně velkých bude stačit méně)

– 2,5 litru vody

– 2 kg třtinového cukru

– 3 citron

– 80 g kyseliny citronové

Potřebné množství vody převaříme a necháme úplně vychladnout. Přelijeme do dostatečně velké nádoby, smícháme s kyselinou citronovou a oloupanými a nakrájenými citrony. Nakonec přidáme omyté květy (pokuste se je jen zlehka opláchnout, ať se nevymyje všechen pyl). Celou směs necháme 24 hodin louhovat.

Po 24 hodinách přecedíme přes plátno do hrnce, přisypeme cukr a necháme zvolna prohřát, dokud se cukr úplně nerozpustí. Posléze přelijeme do lahví, necháme vychladnout a uložíme do chladu.