Spoustu nezapomenutelných okamžiků.
Hromadu dobrých lidí kolem sebe.
To přeji vám.
I vám.
Mějte se rádi.
M.
středa 31. prosince 2014
Pour féliciter 2015
Moře báječných nápadů.
Spoustu nezapomenutelných okamžiků.
Hromadu dobrých lidí kolem sebe.
To přeji vám.
I vám.
Mějte se rádi.
M.
Spoustu nezapomenutelných okamžiků.
Hromadu dobrých lidí kolem sebe.
To přeji vám.
I vám.
Mějte se rádi.
M.
pátek 28. listopadu 2014
INSPIRACE: Adventní kalendáře
V pondělí začne prosinec a do Vánoc bude zbývat už jen čtyřiadvacet dní. A těch čtyřiadvacet dní má snad většina z nás spojeno s otevíráním okýnek adventního kalendáře. Kdo neholduje laciné čokoládě, která se povětšinou v kalendářích nachází, může si snadno vyrobit adventní kalendář vlastní, a to s náplní podle svého gusta. Některé jsou na přípravu trochu náročnější, snad všechny se ale dají stihnout za jedno delší odpoledne. Pokud však dostáváte/dáváte adventní kalendář až s mikuláškou nadílkou 5. prosince, máte pár dní navíc.
(btw. Právě téma, zda adventní kalendář načnout prvního, nebo až páteho prosince, rozpoutalo kdysi mezi mými kamarády ohnivou diskuzi skoro jako (ne)přítomnost okurky v cheeseburgeru. Já dostávám odmalička kalendář až na Mikuláše a vůbec mi to nevadí, ba naopak, vždycky jsem se těšila, že můžu ztláskat rovnou pět čokoládiček najednou (a pak mi bylo blbě).)
Oblíbená čokoláda + noviny + washi pásky = sázka na jistotu.
Nadšenci do skládaček si můžou vyrobit krabičky všech možných i nemožných tvarů, třeba stromečky jsou podle mě fajn...
...stejně jako jednoduché ruličky. Na bonbony nebo pralinky ideální.
Pokud se nechcete omezovat jen na sladkosti, ale schováte do balíčků různé jiné menší či větší dárky, není nic jednoduššího, než je zabalit do papíru, ovázat pěknou stužkou a zavěsit na sofistikovaný věšák z kolíčků...
...případně méně sofistikovaněji na větev.
Další závěsný kalendář, tentokrát z papírových sáčků. Ekologicky zaměření jedinci je mohou vyměnit třeba za plátěné (a mají vystaráno i do příštích let).
Barevná varianta potěší hlavně děti.
Chcete-li svým nejbližším zpříjemnit advent prostřednictvím milých vzkazů nebo citátů, vystačíte si opravdu s málem. Dobře budou vypadat jak různé zdobené obálky.
A pro nerváky, kteří jen při myšlence na přicházející Vánoce budí hrůzou ze spaní, něco na uklidnění...
A kdy začínáte odpočítávat příchod Ježíška vy?
čtvrtek 20. listopadu 2014
Dýňový chlebíček s ořechy a čokoládou
Pokračování dýňového příběhu je tady.
Na jednu chlebíčkovou formu je potřeba:
– 1 hrnek nahrubo nastrouhané dýně
– 1 hrnek celozrnné hladké mouky
– 1/2 hrnku hladké bílé mouky
– 1/2 hrnku třtinového cukru
– 1/4 hrnku oleje
– 1 malý jogurt (125 ml)
– 1/2 hrnku vlašských ořechů
– 1/2 lžičky prášku do pečiva
– 1/2 lžičky jedlé sody
– hořká čokoláda
Postup už je tak nějak klasický. V míse č. 1 smícháme suché suroviny: mouky, cukr, prášek do pečiva a sodu. V míse č. 2 smícháme mokré suroviny: olej, jogurt a dýni. Postupně do mísy č. 1 sypeme obsah mísy č. 2.
Nakonec přidáme nasekané ořechy a čokoládu a pečeme zhruba hodinu v troubě rozpálené na 180 °C.
Zjistila jsem, že je opravdu možná lepší nahradit alespoň malou část celozrnné mouky bílou, buchta je pak nadýchanější a nevytvoří se v ní – ani po vychladnutí – brousek.
Dobrou chuť!
neděle 9. listopadu 2014
Dýňová polévka s chilli a koriandrem
Podzim je obdobím, kdy se na nás ze všech časopisů, televizních pořadů o vaření i blogů dýňové recepty jen sypou. Pro někoho je to už nuda, já mám ale tyhle stereotypy ráda, a poslední roky je pro mě podzim bez dýně jako prosinec bez adventního kalendáře – prostě tak nějak neúplnej.
A navíc jsem dostala od kamarádky obří kus dýně, který je potřeba nějak zpracovat (dýňový chlebíček již brzy zde!), a od babičky svazek domácích chilli papriček, které je zkrátka škoda nevyužít.
Pro čtyři osoby bude stačit:
– asi 1 kg dýně
– 3 nebo 4 stroužky česneku
– 2 menší cibule (já dala červenou, ale záleží na preferencích a obsahu špajzu)
– 2 chilli papričky
– čerstvý koriandr
– 1 l zeleninového vývaru
– sůl, pepř, muškátový oříšek
+ volitelně trocha kokosového mléka nebo krému
Dýni nakrájenou na větší kousky, cibuli na měsíčky a česnek vcelku jsem osolíme, zastříkneme olivovým olejem a upečeme doměkka, v troubě rozpálené na 200 °C to trvá asi 15 minut.
Ve větším hrnci na troše oleje krátce opečeme jednu chilli papričku nasekanou nadrobno, po chvíli přidáme dýni, cibuli i česnek a společně ještě restujeme. Pak zalijeme vývarem a povaříme, což zabere asi dalších 10 až 15 minut.
Všechnu zeleninu rozmixujeme tyčovým mixérem dohladka, ochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Servírujeme posypané čerstvým koriandrem a nasekanou chilli papričkou. Fajnšmekři mohou přidat ještě trochu kokosového mléka, které polévku zjemní a udělají z ní přímo nadpozemskou záležitost.
Dobrou chuť!
úterý 4. listopadu 2014
INSPIRACE: Na kameni kámen
Nápady pro všechny, kteří si taky rádi hrajou s kamením.
Menšími kamínky se dá oblepit a ozdobit prakticky cokoliv, třeba rámečky na fotky
nebo svícny.
Dají se z nich tvořit podložky
i rohožky.
Zdatní lepiči si pak mohou vytunit dvířka od skříněk novými úchytkami.
DIY masteři, jenž jsou opravdu zruční, si poradí i s kamenným květníčkem.
Vychytávka, o které jsem si myslela, že jsem na ni přišla jako první. Bohužel. Ale aspoň vidím, že to vypadá fakt cool.
Hračičky si na výletě přírodou můžou zahrát piškvorky
nebo domino
nebo šachy.
A pro nešťastníky, kterým chcípne i kaktus...
zdroj všech obrázků: pinterest.com
A co vy a přírodní materiály?
sobota 20. září 2014
Korková nástěnka vol. 2
Na bytě jsme se dočkali menších přesunů, což byla ideální příležitost pro další tuning našeho skromného bydlení. V hlavní roli jsou opět korkové podložky pod hrnce z IKEA, tentokrát zavěšené na provázku.
Na výrobu téhle nebezpečně jednoduché (a o to parádnější) nástěnky jsou potřeba:
– korkové podložky
– šňůrka
– hřebíčky
Šňůrku provléknemě a vytvoříme tak očko (oba konce šňůrky by měly zůstat dostatečně dlouhé), do kterého umístíme podložku, vycentrujeme, šňůrku podle potřeby a osobních preferencí roztáhneme, nahoře zauzlujeme.
Šňůrku zastřihneme do požadované délky a znovu zauzlujeme. Vybereme vhodné místo, kam nástěnku/y pověsit, zatlučeme hřebíčky a tradá, máme hotovo!
středa 10. září 2014
Makové muffiny s rybízem
Uff, tak léto pomalu končí.Sázavu jsme sjeli, festivaly jsme protančili a prozpívali, na chalupě jsme si odpočinuli, houby jsme nasbírali, na svatbě jsme se poveselili. A teď už zase hlavně práce a za chvíli i škola. Nu, aspoň bude víc času na blog, který jsem teď zanedbávala ještě víc než před prázdninami.
Na rozjezd jsem vyhrabala jeden letní recept na muffiny, kterými jsem několikrát nakrmila rodinu i kamarády, a zklikvidovala díky nim část rybízu, kterého letos byla zase hromada.
Na 16 velkých muffinů (nebo na dortovou formu; na 12 klasických by mohla stačit poloviční dávka):
– 2 hrnky hladké celozrnné mouky
– 1 hrnek máku
– 3/4 hrnku třtinového cukru
– 1 lžička prášku do pečiva
– 1 lžička jedlé sody
– 1 jogurt (150 ml), případně ještě trochu mléka na rozředění
– 1/2 hrnku oleje
– 2 vejce
– asi 400–500 g rybízu nebo jiného ovoce
V jedné míse smícháme všechny suché ingredience kromě máku. Ve druhé míse vyšleháme olej s vejci a jogurtem. Přidáme suchou směs, mák a umícháme hladké těsto, kterým pak plníme jednotlivé košíčky.
Pečeme při 180 °C asi 20 minut.
Protože moje forma na muffiny odešla do věčných lovišť (a forma se mi nechtěla vymazávat), vzala jsem
zavděk nízkými širokými košíčky z IKEA. V nich se, ač jsem je dávala po
dvou, bohužel těsto moc dobře neudrželo, proto z toho nakonec vznikly trochu zprzněný placko-muffiny, na chuti jim to ale naštěstí neubralo.
Dobrou chuť!
středa 23. července 2014
Domácí repelent
Zítra, jako každé léto už osmým rokem, se odjížím na pár dní rekreovat na vodu, tentokrát to vyhrála Sázava. K vodě patří všechny možné radosti i starosti, jednou z těch starostí jsou i komáři. Kdyby mě minulý víkend při sbírání borůvek málem nesežrali, na repelent si (jako celých těch osm let) ani nevzpomenu. Leč vybavily se mi při té příležitosti všechny předchozí ročníky na všech možných řekách a uznala jsem, že nějaká věcička na odpuzování vší té lezoucí, létající, bzučící a kousající havěti se bude hodit. Proto jsem nastartovala strýčka Googla a začala pátrat po
nějaké přírodnější a taky lacinější alternativě. Chápu, že za repelent asi není potřeba dávat žádnou velkou pálku, ale mě na nákupy tadytěch praktických věcí zkrátka neužije (když jsem musela před čtrnácti dny dát sto padesát korun za opalovací krém, málem
mi to zlomilo srdce – vždyť jsem si za to mohla koupit nový pruhovaný
triko!).
Na výrobu repelentu je potřeba:
– 100 ml převařené vody
– 50 kapek levandulového éterického oleje
– 50 kapek citronellového éterického oleje
– 2 lžíce Alpy, alkoholu nebo čistého lihu
+ lahvička s mechanickým rozprašovačem
Převařenou a vychladlou vodu nalijeme do lahvičky, přidáme Alpu, éterické oleje (jejich poměr lze upravit podle čichových buněk jednotlivých uživatelů, mně to takhle 50 : 50 celkem vyhovuje) a zašroubujeme.
Protřepat, nemíchat, nastříkat.
Kromě toho, že se (snad!) zbavím protivného zájmu komárů a hovad, budu ještě krásně vonět a díky levanduli budu zajisté i extrémně vyklidněná. A tak to má být.
Tak ahój!
pátek 18. července 2014
Rybízovo-borůvkový koláč s drobenkou
Vedle, piva, vína, koprovky, rizota a oliv (a postupného přesunu od zelených k černým) je drobenka další věcí, které s přibývajícím věkem přicházím na chuť. Ne že bych hned začala na všechno sypat drobenku po kýblech, už ji ale neobírám z koláčů, naopak jsem teď jeden drobenkový sama upekla. A byl výborný (už jsem říkala, že skromnost je jedna z mých nejsilnějších stránek?).
Na jednoho takového krasavce (forma o průměru 28 cm) bude potřeba:
– 250 g hladké špaldové mouky
– 125 g moučkového třtinového cukru
– 125 g másla
– 1 vejce
– asi 600 g ovoce
+ mouka, cukr a máslo na drobenku
Rozehřejeme si troubu na 180 °C.
Smícháme mouku s cukrem, přidáme vejce a povolené, na kousky nakrájené máslo. Vytvoříme hladké, pružné těsto a dáme na chvíli odležet.
Ovoce - použila jsem směs červeného a bílého rybízu a borůvek - omyjeme a zbavíme stopek/lístků/brouků.
Těsto vtlačíme do vymazané a vysypané formy a po obvodu vytvoříme zhruba dva centimetry vysoké okraje. osobně mám radši méně těsta a dělám tenkou vrstvu, záleží však na vkusu strávníků.
Celou plochu těsta hustě propícháme vidličkou a posypeme ovocem a drobenkou.
U drobenky není množství ingrediencí, všeho jsem dávala od oka, než jsem dosáhla te správné drobivé konzistence.
Pečeme 30 minut, dokud není povrch zlatavý a už od pohledu křupavý.
V ideálním případě je vhodné počkat, až koláč vychladne a náplň trochu ztuhne, je to ale boj. Talířek s vidličkou to když tak jistí.
Dobrou chuť!
středa 9. července 2014
Narozeninový dárkový poukaz
Moje mamka patří mezi nejšikovnější lidi, co znám. Vrtá, řeže, stlouká, brousí, lepí, spravuje, vyrábí, předělává. Sbírku nářadí by jí mohl závidět kdejaký chlap. K tomu navíc ale ovládá taky ruční práce, umí plést, háčkovat i šít. A protože bude mít za pár dní narozeniny, rozhodla jsem se to její holčičí kreativní Já trochu podpořit.
Na výrobu dárkového poukazu je potřeba:
- čtvrtka
- obrázky
- fixy
- lepidlo
- nůžky
Čtvrtku jsem přeložila na třetiny na formát dlouhé obálky. Na ozdobení jsem chtěla něco jednoduchého, našla jsem si proto obrázky, které bývají v časopisech a knihách o šití (ty moje jsou z paunnet.com). Aby to ale nebyla až taková nuda, dobarvila jsem fixami některé z detailů.
Pak už stačí jen obrázky správně rozložit a přilepit.
Text poukazu jsem chtěla původně napsat ručně, nakonec jsem ho ale taky vytiskla a přilepila, neb na červeném podkladu by pravděpodobně tak nevynikl.
A co že jsem vlastně mamce pořídila?
Roční předplatné Burdy, aby měla inspiraci na nové výtvory pořád po ruce.
A až se konečně naučím šít i já, budu jí je krást, cha.
neděle 29. června 2014
INSPIRACE: Magnety
Magnetky patří, vedle pohledů, jedlých a tekutých dárků a nějakých těch kýčovitých sošek, k nejoblíbenějším suvenýrům z dovolených. My doma jiné než ty z výletů snad ani nemáme. S trochou fantazie se ale dají báječné magnety vyrobit i z obyčejných věcí kolem nás. Kromě dobrého pocitu z odvedené práce tak člověk získá frikulínský doplněk do domácnosti, který je navíc i praktický.
Na internetu jsem vyštrachala hned několik nápadů, jak využít staré hry, třeba scrabble,
nebo lego
(v sofistikovanější verzi také ve zlaté barvě).
Nesmějí chybět ani oblíbená, v současné době takřka všudypřítomná zvířátka.
Gurmetům i gurmánům zajisté udělají radost magnety ze šputnů od vína
nebo z pivních zátek.
Nejbožejší ze všech jsou ale podle mě tyhle jakože_polaroidové snímky. Stačí vybrat pár bezva momentek, přidělat bílé okraje, nalepit na karton, přidat magnet a parádní dárek je na světě. Až bude příležitost, něco podobného určitě spáchám.
Na internetu jsem vyštrachala hned několik nápadů, jak využít staré hry, třeba scrabble,
domino
nebo lego
(v sofistikovanější verzi také ve zlaté barvě).
Nesmějí chybět ani oblíbená, v současné době takřka všudypřítomná zvířátka.
Gurmetům i gurmánům zajisté udělají radost magnety ze šputnů od vína
nebo z pivních zátek.
Srdce ajťáka zaplesá nad recyklací staré klávesnice,
grafika naopak určitě zaujmou magnety ze vzorkovníku Pantone.
Nejbožejší ze všech jsou ale podle mě tyhle jakože_polaroidové snímky. Stačí vybrat pár bezva momentek, přidělat bílé okraje, nalepit na karton, přidat magnet a parádní dárek je na světě. Až bude příležitost, něco podobného určitě spáchám.
Přeji hezkou neděli všem!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)