Pesto z medvědího česneku

Medvědí česnek získává v posledních letech na popularitě stejně jako rebarbora nebo červená řepa. Ještě aby ne, je jednou z prvních rostlinek, které s příchodem jara vystrčí lístky ze země.

Právě teď je sezóna medvědího česneku v plném proudu a dá se na něj narazit na každém kroku. V přírodě se mu daří hlavně v listnatých lesích, na zahrádkách pod ovocnými stromy nebo v parcích s půdou bohatou na živiny. Kdo nemá čas nebo možnost vydat se na lov do terénu, může se po něm mrknout na farmářských trzích. Já kupuju tlusté svazky medvědího česneku za tři pětky v holešovické tržnici.

Medvědí česnek chutná báječně samotný, nakrájený na čerstvém chlebu s máslem nebo s žervé. Taky si z něj můžete vyrobit bylinkové máslo podle Markéty nebo třeba ultimátní extrazelenou jarní polévku podle Daniely. A nebo pesto podle mě.

Na pesto je potřeba: 

– svazek medvědího česneku (asi tři velké hrsti)

– 100–150 ml olivového oleje

– 100 g parmazánu nebo sýru Gran Moravia

– sůl

– pepř

– dle libosti vlašké ořechy, piniové ořechy, pistácie, slunečnicová semínka

Medvědí česnek propláchneme a přebereme. Listy i se stonky nahrubo nakrájíme a pomocí mixéru rozsekáme. Přidáme část oleje a sýra a dál mixujeme. 

Postupně přidáváme zbytek oleje a sýra, dokud pesto nezíská tu správnou konzistenci. Ochutíme solí a pepřem.

Pokud budeme pesto používat hned, přimícháme i hrst nasekaných ořechů nebo semínek. Budeme-li pesto skladovat delší dobu přidáme je vždy až těsně před podáváním. Rozemleté ořechy i semínka mají tendenci rychle žluknout a pesto proto vydrží déle čerstvé bez nich.

 

zdroj

Pesto se báječně hodí do těstovin, burgerů nebo jen tak na opečenou bagetu. Já jsem zbytek, který se mi nevešel do sklenic, naládovala do nakládaných hermelínů. Pokud tenhle experiment dopadne dobře, určitě se dočkáte receptu.

Tip: Pokud by bylo pesto moc ostré, lze ho "naředit" nějakým dalším zeleným lupením – bazalkou, petrželí nebo špenátem.

Dobrou chuť!  

Mrkvové šátečky s povidly

Co se týče sladkostí, na českou klasiku mě moc neužije, nemám totiž moc v lásce kynuté těsto, makovou náplň a drobenku. Na druhou stranu si jednou za čas s chutí dám povidla, a proto jsem se rozhodla najít nějakou alternativu k bramborovým taštičkám (ty jsem se snažila upatlat jenom jednou a málem to skončilo rituální sebevraždou; nakonec se vše obešlo bez újmy na zdraví a k obědu byly bramborové noky s povidlovým přelivem). 

Když jsem objevila tyhle šátečky z mrkvového těsta, byla jsem v ráji.

Na cca 30 kousků (já vyrobila šest větších srdcí a patnáct taštiček vykrojených skleničkou o průměru 8 cm) je potřeba:

– 300 g hladké celozrnné mouky

– 150 g změklého másla

– 2 lžíce bílého jogurtu

– 3 menší najemno nastrouhané mrkve (cca 180 g)

– sklenička švestkových povidel

– 1 vejce + 2 lžíce vody na potření

– moučkový cukr na obalení (já jsem vyrobila vlastní z třtinového)

Z másla, mouky, jogurtu a mrkve vypracujeme vláčné těsto, které se nelepí ani na stěny mísy, ani na ruce (pokud se lepí, je potřeba přidat ještě trochu mouky) a uložíme alespoň na hodinu do lednice.

Po vytažení z lednice ho vyválíme na cca 2–3 mm tenkou placku, z které pak pomocí skleničky/formičky vykrajujeme kolečka (nebo srdíčka). 

Naplníme povidly, přehneme napůl a okraje přimáčkeme vidličkou (v případě srdíček přikryjeme dalším srdíčkem a spojíme). Je lepší to s povidly nepřehánět, do malých šátečků stačí lžička, do větších srdíček maximálně dvě, jinak hrozí, že náplň v průběhu pečení vybublá ven.

Šátečky přendáme na plech, potřeme vajíčkem a pečeme v troubě rozehřáté na 200 °C asi 15–20 minut. Po vytažení z trouby je obalíme v moučkovém cukru.

Dobrou chuť!